Otvírací doba

Lichá neděle: 17,00-18,00

Adresa

knihovnachrustenice@email.cz

Delfy

Když Zeus hledal střed světa, vypustil dva stejně rychlé orly z opačných břehů Okeánu a místo, kde se setkali - hledaný střed Země - Delfy. Aby nezapomněl, označil jej kamenem pojmenovaným omfalos - pupek.

Delfy (řecky Δελφοί) jsou významným antickým městem a archeologickým nalezištěm v Řecku. Delfy ve Fókidě se nachází asi 150 km severozápadně od Athén, v nadmořské výšce 570 metrů na jižních svazích hory Parnas. Od roku 1987 jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Delfy sloužily jako posvátné místo zasvěcené bohyni Gaii. Podle legendy je střežil velký had, kterého zabil Diův syn Apollón. Ten potom v Delfách zřídil svoji věštírnu, díky které Delfy dosáhly největšího věhlasu. V 7. -6. století před naším letopočtem sem proudily zástupy poutníků z celého Řecka a přilehlých států, aby si zde vyslechly věštbu od kněžky zvané Pýthie. Věřilo se, že věstkyně promlouvá hlasem samotného slunečního boha Apollóna.
Pokud poutníci chtěli slyšet věštbu, museli se nejprve očistit ve vodách nedalekého pramene Kastalia. Poté následoval rituál, při němž byla polita studenou vodou koza. V případě, že se zvíře celé rozklepalo, mohlo být obětováno a poutníci se mohli se svými dotazy obrátit k bohům. Nejprve zaplatili předepsaný poplatek a předali otázku napsanou na destičce chrámovému knězi. Ten jí poté odevzdal Pythii. Její stěží srozumitelnou odpověď, mnohdy pronesenou jakoby cizím hlasem, interpretoval kněz, který ji nakonec ve zveršované podobě předal tazateli. Sbor kněží se o výrocích radil i podle lidského rozumu, často však volil taková slova, která umožňovala i protichůdný výklad, čímž byla zaručena věrohodnost či neomylnost výroku. Například lýdský král Kroisos se tázal, co by se stalo, kdyby zaútočil na Persii. Odpověď zněla: Padla by velká říše! Kroisos se tedy rozhodl, že Persii napadne. Však bohužel ta velká říše, kterou tím zničil, bylo jeho vlastní království! Dodnes se říká "mluvit jako Pýthie" - dvojznačně, dvojsmyslně. Na vrcholu slávy kladli poutníci tolik otázek, že bylo zapotřebí několika kněžek.
V roce 385 n.l. delfskou věštírnu ediktem zrušil křesťanský císař Theodosius. Nové náboženství Apollónův kult zavrhlo. Posvátný okrsek postupně zakryly nánosy půdy, na nichž časem vznikla vesnice. V roce 1892 byla celá vesnice zbourána a její obyvatelé přemístěni, aby mohl francouzský archeolog Théophile Homolle zahájit vykopávky a odhalit trosky věštírny.

Při prohlídce Delf uvidíte kromě zbytků klenotnic a Apollonova chrámu také divadlo, které se stávalo důležitým místem během tzv. Pythijských her. Byly to druhé nejdůležitější hry hned po olympijských. Místní stadion prý pojal až 40 000 diváků.


Zde http://umlaufoviny.com/www/nabozenstvi/kulty/archiv/delfy/delfy.html neleznete mimo jiné schéma kultovního prostoru (vstupní brána, Svatá cesta, Athénská stoa aj.).

Vidoe z Delf: http://www.greeka.com/members/greeka/delphi/video.htm  
Fotografie z Delf: http://www.fysis.cz/N/01GR/06Fok/index.htm

Delfy obklopuje nádherná příroda. Říká se, že zde má každý Řek, který chodí po tomto světě svůj vlastní strom, pro tuto zemi tak typický - Olivovník!

Ve středu se přesuneme do Barcelony a do např. do chrámu Sagrada Família

Evča